Březen 2016

Harry Potter a první LARP

8. března 2016 v 14:30 | Hakky Life |  Příběhy
Víte co je larp? Live action role play. Ano vlastně je to takové hraní na živo a právě my jsme se rozhodli na takovou akci jet. Protože jsem fanoušek Harryho Pottera našla jsem si jednu akci v která se koná právě v České republice. Kdo mohl tušit, že tato návinná hra se zvrhne v něco jedinečného a nebezpečného.

Akce se konala 23. 4. 2016 a kupodivu v Brně. Ja jako brňačka samozřejmě hnedka chtěla na akci jet. Přečetla jsme si pravidla a hurá na věc. Stejnokroj už jsem z jiného larpu měla a jako správná mrzimorská holka jsem si nasadila kravatu žluté barvy, kterou jsem koupila na e-bay, ještě připnout odznáček milované koleje a hurá na věc. Jela jsem tramvají číslo čtyři do města a hodně se těšila na akci, která mě čekala jela jsme tam i se svou drahou polovičkou, půjčila jsem mu kravatu nebelvíru co se mi už dlouho povaluje ve stole. Ale popravdě nesnáším nebelvír, kdyby tam nebyl Potter, polovina lidí má ráda jinou kolej. Malo lidí by se dostalo do Nebelvíru nebudeme si nic nalhávat.
Ale proč jsem s tím začala, ten den byl zvláštní, bylo celkem teplo na dubnové počasí, všude unavení lidé prchající z domovů do pracovního shonu, když v tom jsem uviděla muže v kápy. Překvapeně jsem si protřela oči, že by to byla součást hry? Vystoupila jsem na Malinovského náměstí, je to zvláštní místo lidé se tu nezastaví, behají jak kolečka v hodinách a snaží se nezastavovat koloběh času. Muž pomalu šel k Měninské braně a já se vydala za ním, přítel zamnou.
"Co se děje Keisell?" zeptal se mě když jsme mířili k bráně.
"Viděl jsi toho člověka?" zeptala jsem se tiše a zastavila u brány která tu stála už po staletí.
"Neviděl, o jakém člověku mluvíš? Hele dojedeme pozdě pojď."
Stála jsem tam a koukala na bránu která mě něčím lákala, přítel už byl na odchodu pomalu jsem se otočila a chtěla se rozejít za ním, ale v tom mě cosi zvláštního uchvátilo a já si pamatuji jen černou tmu.

Probudila jsem se na studené podlaze okolo chodili lidé, ale tak divně oblečení. Než jsem se vzpamatovala chvíli to trvalo. Ano, byli oblečení jako kouzelníci, ale to je přece blbost. Rukama jsem se nadzvedla a rozhlédla okolo sebe po … příčné ulici, která ovšem vypadala jako po výbuchu nějakého destrukčního kouzla. Postarší čarodějka vedle mě lehce odkašlala.
"Už jste se přestala válet panenko? Není dobré v této době se takto převádět."
Zamrkala jsem a koukla na ženu. "V teto době? O čem to mluvíte?" v knihách přece Harry Potter vyhrál tak jakou dobu myslí?
"To jste se musela hodně uhodit do hlavy panenko, pojďte pomohu Vám, a raději tiše, někdo by si vás mohl všimnout."
Po chvilce jsme pochopila, Potter se ještě ani nenarodil, přece tyto krámky v jeho době vůbec neexistovali. Žena mě táhla pryč z ulice.
"Mohu se zeptat v jaké jsme době?"
Starší paní nakrčila obočí a povzdychla si. "V roce 1973 holčičko."
Počítala jsem na prstech, v myšlenkách a pak mě to do cvaklo, to snad musí byt zlý sen. Nemohu se pohybovat v době kdy měl Voldemort největší moc to přece nejde!
Posadili jsme se až v hospůdce co byla maličká a plná podivných zjevů: "U zubatého kostlivce." tak se to zde jmenovalo.
"Prosím nevíte co se stalo? Ja do této doby nepatřím!" koukla jsem se vyděšeně na ženu, která mi nevím proč pomáhala.
"Vím, že nepatříš, viděla jsem jak ses sem dostala, vtáhl tě sem ten muž, nevím odkud a jaktože znáš tolik věcí o našem světě, ale celkově vypadáš spíše jako mudlovské děvče."
Zatrnulo mě, když jsme si uvědomila co dělají s mudlovskými šmejdy v knihách. Z nějákého důvodu mě sem přinutili jít a já hloupá jsem šla.
"Možná tuším důvod, ale ..." zamyšleně jsem koukla na ženu. "Není možné aby mě sem vtahli z našeho světa." zavrtěla jsem hlavou. "Jste jen postavy na kusech papírů." lehce jsme polknula knedlík v krku.
"Ano, i ne, kolik lidí veří na Harryho Pottera ve vašem světě povez mi?"
Zamyslela jsem se a pomalu koukla kolem sebe. "Miliony neli miliardy." řekla jsem velice tiše. "Je hodně fanoušků Harryho Pottera."
"A zamysleli jste se někdy nad tím, zda nemrzí jistého pana zla, že nemá taky tolik přiznivců?" povzdychla si. "Chce zabít Harryho Pottera a na to chce využít i tebe děvče máš v hlavě víc než si chceš přiznat, tolik informací o naše světě, jak to skončí. Jestli tě dostane do rukou je náš svět ztracen."
Chvíli se mi třísly ruce, a pak jsem se koukla na ženu, která mi pomáhala. "Mohu se zeptat na vaše jméno?" Zavrtěla lehce hlavou. "Narušilo by to rovnováhu, najdi cestu ven a zachraň se." Zvedla se ze židle, nechala na stole par galeonů a vydala se z hospůdky pryč. Zůstala jsem sama v podivném světě.