Hlídky Brno - LARP - Sestry Samarické - 22. 7. 1923

11. dubna 2014 v 21:03 | Hakky Life |  LARP

Hlavní nádraží 22. července 1923 v 12:30. Z vlaku co právě přijel na první kolej vystupuje mladá, ne moc charismatická dívka s vlasy svázanými do culíku. Na tváři má nevinný výraz. Prochází vestibulem při tom kupuje zmrzlinu, protože je horko a než dojde do nově otevřené knihovny bude to trvat. Dva druhy zmrzliny, zbytek byl vyprodaný. Procházka klidným městem jí udělala jenom dobře, než dojedla zmrzlinu došla ke knihovně. Vešla do budovy a zmizela v šeru, kupec již čekal. Anna Lenore Samarická se vydala ke stolku, kde seděl mladý muž s blonďatými vlasy. Zda světlý nebo temný, bylo jedno. Teď šlo o prodej artefaktu.
"Proč jste chtěla schůzku dřív?" muž se na ni temně podíval.
"Situace se změnila" řekla Lenore a posadila se ke stolu. "Máte ty peníze?"
"A vy ten artefakt?"
Vytáhla z kapsy obyčejnou esovou srdcovou kartu, v šeru se třpytila a svítila. Muž naopak vytáhnul paklík bankovek. Anna si je přepočítala, bylo to přesně patnáct tisíc korun českých a předala mu artefakt. "Nikdy jste to nezískal odemne ..." s těmito slovy se rozloučili.
Srdcové eso byla speciální karta, kdo ji nosil nikdy neprohrál sázku. Pro ni k ničemu nebyla, nesázela. Proto putovala za pár šupů dál. Upravila si klobouček a vyšla zase na sluníčko, musela si ještě vyřídit něco na hlídkách, když procházela kolem budovy povšimla si čtyř mužů, kteří spěchali ke knihovně. Takže ti co jsem jim to sebrala se přece jen domákli místo, kde má být prodej.
Vydala se uličkami starého Brna. Když došla ke staré budově, otevřela jsem dveře. Muž u stolečku vypadal staře. Prudce vytáhla dopis a podala mu ho.
"Jdu si pro sestru..."
Muž listoval chvíli spisy a přikývnul. Sestra se dostala trochu do problémů, nechtěla jsem, aby měla víc tak ji poslala k tetičce do Brna.
Teta vypadala překvapeně, že ji vidí. "Jdu si pro sestru, mám čas se už o ni postarat sama ..." poznamenala chladně. Popravdě potřebovala komplice, který by jí pomáhal s dovážením artefaktů do československa.
Otočila se na Karin. "Teď už tě neopustím."

Jejich kroky zamířily do staré hospody "U Krkavce." Posadily se ke stolu a podívaly se na sebe.
"Příště mě laskavě nestrkej k té bábě! Myslím že jsem dost stará na to abych ti pomáhala!" koukla na Annu naštvaně.
"Jsi moje malá sestřička chci tě chránit." Anna netušila jak jí to vysvětlit, věděla že Karin chce už konečně začít pořádně žít, tak ji to tedy umožní, i když tím budou hodně riskovat.
"Máš ty peníze jak jsi mi o nich psala v dopise?"
Anna přikývla. "Kupec se našel, posunula jsem schůzku a měla jsem obrovské štěstí. Ten co jsem mu to ukradla se něják dozvěděl, že to předávám v Brně. Tím se teď netrap." rozhlédla se po pajzlu.
"Pojďme domů, chvíli zase nebudeme vystrkovat nos." zasmála se Anna a zmizely v šeru.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama