VIII. Emise přichází, možná ne jen Emise

4. března 2014 v 16:27 | Hakky Life |  Zira's diary
Hostinský byl překvapený, když jsem se vrátila živá s artefaktem v kase. Peníze mi předal okamžitě co jsem dodala zboží, které po mě požadval.
Povykládala jsem mu svůj zážitek s armádními složkami zóny. Brinza, jak se jmenoval hostinský, se podrbal ve vousech.
"Takže je to pravda, opravdu se objevil někdo nový kdo tu bandu trotlů vede."
Nechápavě jsem ho sledovala. "O čem to mluvíte?"
"Stalkeři už dlouho obchází armádu a její zákony, dostávají se do Zóny a armáda to nikdy neřešila, sem se dostanou jen odpadlíci a lidé co porušili rozkazy … jak jsi říkala to jméno?"
"Carlos Side." konečně jsem jedla něco teplého a ne studené konzervy jako posledních čtrnáct dní. Nabrala jsem na lžíci guláš a zaposlouchala se do vysílačky, která se rozmluvila.
"Přichází emise … bude silnější než před třemi týdny …" to mluvil doktor Smeaglovič. Všichni ho znali, ale nikdo ho nikdy neviděl. Pozornost jsem obrátila na muže s kterým jsem se bavila.
"Tohle nebude Rus ani nikdo z Ukrajiny." začal Brinza a zamyšleně se zvedl. "Až se o něm něco dozvím Ziro, dám ti vědět, zatím si bež odpočinout."

Pokývala jsem hlavou a poslouchala zprávy o počasí. Vypadalo to, že dnešní emise bude mnohem delší než jakákoliv před tím. To se objeví v Zóně zase nových artefaktů a mutanti budou rozdráždění jalo lesní včely, kterým medvěd krade med. Nepochybovala jsem, že v prvních hodinách budou ztráty na životech. Jediný kdo se po emisích ven těšil byl chlapík jménem Thuomas. Nevím jak mu to vycházelo, že se vždycky vrátil živý a celý. Úkoly jako vyčistit upíří hnízdo si bral jenom on. Šaman tomu říkal spojení se Zónou, že je katem mutantů. I když se mu zrovna nelíbilo, že mu leze do Zóny je vraždit. Ráda bych někdy vyrazila se kouknout s Thuomasem na lov. Měl po emisích šílené štěstí.
Pak tu byl jedenco se jmenoval Ludvík. Také odcházel do Zóny hned po emisích a u Brinzy prodal dost artefaktů, aby ho to uživilo do další smrště. Drsnej chlápek ač na to nevypadal. Před chvíli se vrátil ze Zóny aby se ukril před emisí v krytu. Posadil se s Thuamosem a jedním mladým stalkerem k volnému stolu.
Pak se zamnou ozval hlas. Nevím kde se tu Šaman vzal, nejspíše došel s větší skupinkou monoliťáků, která se usadila u největšího stolu tady v hospodě. Teď si povídali a nahlas se smáli svým vtipům.
"Slyšel jsem, že jsi našla artefakt … prodala jsi ho tady tomu pobudovy co mu nemohu přijít na jméno?!" koukl se směrem k mému "obchodnímu partnerovi."
"No … já už musela nějak si vydělat peníze." řekla jsem s plnou pusou, guláš jsem pořád nedojedla okolo se dělo moc zajimavých věcí.
Šaman si povzdechl. "Zóna tedy není od toho, abys prodávala artefakty! Bude se na tebe zlobit, pokud to budeš dělat!"
Napadla mě otázka a tak jsem se zeptala. "A proč tu tedy Stalkeři jsou?"
Chvíli vypadalo, že Šaman začne mluvit o jiných věcech, ale přisedl si k mému stolu.
"Stalkeři jsou tu proto aby Zónu ničili a znesvědcovali svými podrážkami." začal svou fanatickou řeč. "Proto je Zóna trestá, udělala mutanty aby je vytrestala."
Zamračila jsem se. "Kdyby stalkeři nevybýrali artefakty, nebyla by Zóna plná? Brzy by jsme se nemohli ani hnout." namítla jsem.
Tenhle argument Šamana zaskočil a došla mu slova. Místo další fylozofické debaty raději odvětil svoji větu: "Dávej si pozor, Zóna takové jako ty … trestá." zvednul se a odcházel ke svým lidem. Ti mu uvolnili místo a okamžitě začala tichá debata. Překvapilo mě, že Monolit nemá vlastní protiatomový kryt.

Potom do hospody dorazila Svoboda, která si odemne sedla co nejdál. Pochopili již, že nemá cenu se mě pokoušet zabít, raději nedorozumění s náklaďákem ignorovali. Seděli jako myšky okolo stolu kde se mělo vlézt asi patnáct lidí, teď tam sedělo napasovaných dvacet. Když dorazila Povinnost, začala trochu houstnout atmosféra.
Začalo to nevinně jen hloupími žerty a urážkama. Deset minut pošťuchování skončilo pořádnou rvačkou dvou silných stran.
Tyto frakce se nikdy neměli v lásce, být spolu patnáct minut v místnosti znamenalo vždy plno zlomených nosů.
Naštěstí si je barman uměl srovnat do latě. Brzy byla Svoboda s Povinností vykázana na chodbu, aby neohrožovala obyčejné lidi co si chtěli odpočinout a pořádně se najíst.

Když emise umlkla a nahoře na světě zase vysvitlo sluníčko, Monolit sbalil svých pět švestek a zmizel zase v lesích, než se přiblíží další emise bylo času dost. Vědci ji uměli předvídat do dvanácti hodin.
Já ještě šest hodin po emisi seděla na místě kde předtím a čekala až se situace venku trochu uklidní.
V prvních hodinách bylo nejvíce zraněných a mrtvých. Po emisých se přesunovali anomálie a pasti, radiace taky byla na jiných místech. Nikdy jste nevěděli zda je bezpečné chodit na místa, která jste znali.

Uvázala jsem si matičku na provázek a zvedla se. Do své skříňky jsem si schovala peníze, jako vždy, když jsem vyrážela do Zóny. Byla to tradice a prevence proti banditům. Pokud se potvrdilo, že je Stalker mrtví, pak peníze připadli hospodě.
Zasunula jsem, židli a vydala se ke schodům. Po cestě jsem se tiše pomodlila k Zóně, aby mě chránila po celou dobu co budu venku, většinou to fungovalo.
Byl čas vyrazit do Zóny.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama