III. "Nepěkné zjištění."

4. března 2014 v 16:22 | Hakky Life |  Zira's diary
Ráno jsem se probudila vedle cizího chlapa. Podle toho jak smrděl alkoholem si jenom spletl postel. Přelezla jsem ho a vzala batoh. Byl to jediný můj majetek a tak se nedivte, že ho pořád tahám sebou. Když se mi podařilo proklouznout kolem mužů, dostala jsem se na chodbu. Ještě trochu rozespalá jsem se pomalým pomalým krokem se vydala nahoru.

Šla jsem si to po chodbě, když jsem uslyšela známé hlasy. Vybavilo se mi smutné období mých začátků v Zóně. Musela jsem se schovat. Byla to přehnaná reakce mého těla. Dva muži co šli po chodbě se bavili o věcech, které jsem 'asi' neměla slyšet.
"... Šéf. Chce abychom se zbavili někoho z Povinnosti. Zase nám vzali pár chlapů na průzkumu ..." zastavili se kousek ode mne. Teď jsem slyšela plně jejich rozhovor. "Taky máme zjistit kdo pokazil tu akci s lékařským materiálem. Nerad bývá podveden a okraden."

Přivřela jsem oči. Nášivky ukazovaly na Svobodu. Přitiskla jsem se víc ke stěně. Naštěstí v místech kde jsem stála, byla dostatečná tma.
"Celá operace tím padla a šéf se fakt zlobí." Druhý chlap ze Svobody jen přikyvoval jako by neměl svůj názor. Poté zmizeli v útrobách bunkru.
Po nějaké době jsem se odvážila vystrčit nos.
*To nebyli bandité! Proboha. Já okradla frakci.* můj mozek pracoval na plné obrátky. Potichu jsem se plížila z místa kde před chvíli stáli muži. Pro jistotu jsem si nasadila kšiltovku.
V místě kde stála "hospoda", v tuto chvíli mnoho lidí nebylo. Poznala jsem jenom Jirčenka. Seděl u stolu sám a popíjel pivo. Když mě zahlédl, zamával rukou a řekl, ať si přisednu.
"Vypadáš bledě kočko. Hej, Brinzo, dej tady mladé pivo," otočil se na hostinského Jirčenko. Potom se zase otočil ke mně. "Co se stalo, kuře?"
"Já jen, měl jsi někdy v Zóně problém?"
Prskl málem smíchy. "Holka tady má každý problém. Svoboda bojuje s Povinností a naopak. Ostatní se taky nenávidí navzájem," zavrtěl hlavou. "Z koho máš strach? Udělal ti někdo něco?"
"Zo ne!" Vrtěla jsem hlavou. "Ale asi mám problém. Pokud tedy mluvili o mně …"
Jirčenko se podrbal na hlavě a povzdychl si. "Ty zásoby, že? Nebyli to bandité" kousnul se do rtu a nahnul se blíže k ní. "Kdo po tobě jde, štěně?"
Moje oči se rozhlédly. "Svoboda." bylo to tak tiché, a přesto se pár Stalkerů otočilo jako by to slyšelo.
Můj "teď" nejlepší kamarád si cosi zašeptal pod vousy. "Tohle je, ale kurva velkej problém. To nevím jak vyřešíme."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama