Srpen 2012

Postcrossing prázdniny!

22. srpna 2012 v 11:13 | Hakky Life |  Postcrosssing a Geocaching.
De - pohlednice z Německa ...

RU - Pohlednice z Ruska na Ruský způsob :D


Anarchista v Londýně. - I. Co se v Dějinách magie nepíše

7. srpna 2012 v 11:50 | Hakky Life |  Příběhy
I. Co se v Dějinách magie nepíše

Ta noc byla jako každá jiná. Žáci byly svoláni do velkého sálu aby vyslechli ředitele Snapea. Chlad protnul jeho chladný hlas. "Chci vědět kde se ukrývá …!" tu scénu zná skoro každý v Dějinách magie se vypráví, ale trochu jinak než v reálném životě.
Jmenuji se Tea Marion Petters a chtěla bych vám ukázat co se opravdu stalo v reálném světě co dějiny neukazují.
Jsem jen obyčejná studentka se šílenými způsoby. NKÚ jsem udělala na čtyřku, jak by jste řekli vy mudlové a do sedmého ročníku jsem nastupovala jako nejhorší člověk v této škole. Už ovšem do školy plné smrtijedů.
Původ mého rodu byl nejasný a tak mě museli na škole nechat. Kdyby věděli, že jsem mudlovská šmejdka a to v plném rozsahu, asi by mě odkrouhli. Narodila jsem se v roce jako Harry Potter a ve stejný den jako on. Kdysi jsme slavili narozeniny a dopadlo to katastrofálně. Aspoň pro mě … Moody mě strčil na chvíli do chládku abych ze sebe dostala alkohol.

Vraťme se k noci plné temných myšlenek na zradu, vraždu a jiné zlo. Harry Potter padl pod Voldemortovým kouzle. Známým nepromíjitelným 'Avada kedavra'. Hermiona byla umučena k smrti Averym, Belatrix a Dolohovem. Ron Weasley byl zabit kletbou, která náhodou letěla kolem a narazila na jeho hruď. Koho jsme znali jako hrdiny odešli na věčný spánek. Ten den začala reorganizace.

Nemohla jsem déle zůstat. Když padli bariéry mohla jsem zmizet. V tom zmatku jeden student neubude. Možná byla náhoda, že jsem brala schody po dvou na severním schodišti a tam na mě narazil Neville Longbotom.
Já ještě vyděšeného dospívajícího muže neviděla. Ale Neville byl dost vyděšený, a v zápětí jsem pochopila, když se ozval řev a do ramene se mu zakousl had.
Nevillovy vypadl meč, který držel. Mého nejlepšího kamaráda žral obrovský had. Na tohle se nedá koukat. Ten meč jsem popadla a hada zabyla jednou ránou. Had se rozpadl se na prach, hned jsem meč odhodila na zem a chytla Nevilla.
"Díky Teo … nemyslel jsem si, že mi někdo pomůže …" unaveně usínal v mé náruči.
"Nedělej si srandu Longbotome, že mi zemřeš v náručí … na tohle nejsem kurňa stavěná …!" nikdy jsem neměla zrovna vybraný slovník. Jenže to nejhorší nás teprve čekalo. A mě asi nejvíce Voldemort věděl jak vypadám protože, když došel ke schodům kde chcípl jeho Nagini zrovna jsem se zvedala a mizela směrem k nehelvítské věži.

4 roky trvalo zotročit mudlovské obyvatelstvo. Lidé byli rozdáni do rodin kouzelníků a v tu chvíli jsem nastoupila na scénu já. Říkáte si, kde jsem žila? Potulovala jsem se mimo kouzelnický svět. Mimo svět toho zla. Když začala genocida schovala jsem se u tří děravého kotle jako uklízečka jsem měla pořád co dělat a nikdo se nevšímal holky ušmudlané od sazí a prachu ve starých šatech. Tom mi pomáhal i když z toho měl "bobky".
"Dneska jsem tu měl návštěvu …" řekl mi Tom, při zavíjačce. Vytáhl z kapsy plakát s mojí podobou. "Nepřestal tě hledat Teo …"
Z plakátu se usmívala moje podobizna. Poznala jsem fotku kterou jsem zapomněla ve škole v pokoji. "Nepřestal …" zamumlala jsem a uhnula pohledem. "Ale i kdyby, nejsem pro něho důležitá …"
Tom si pohladil už svoji vyleštěnou pleš a povzdychl jsi. "Možná jsi … dostala jsi jeho poslední viteál …" zamumlal před tím než jsem šla spát do svého pokoje.

Vrtalo mi to celou noc v hlavě. "Meč, had, prach, křik, strach, smrt …" slova jsem si mumlala dokolečka. "Možná mým úkolem bylo zastavit ho, ale co teď zmůžu, když už nejsem kouzelník …?" hůlku jsem měla vždy po ruce, ale odvaha mi chyběla. Od doby co mudlovsky nečistým lidem začali odebírat hůlky jsem ji měla schovanou. V našem kotli se totiž stahovali smrtijed ze všech konců světa.
Jednoho večera mě napadlo si podat přihlášku jako učitelka Mudlovské kultury na úřad práce. Bylo to spíše z recese. Ovšem skandál byl obrovský. Ihned se začalo vyšetřovat kdo to napsal a ministerstvo pro věc mudlů začalo hledat mezi kouzelníky tu socku co se schovávala.

Jednoho večera jsem usla trochu jinde než jsem měla. Za barovým pultem jsem cosi hledala, ale dopadla na mě únava a já ač je to trapné usnula na zemi u baru. Ráno mě vzbudil Tom vyděšený, že můj pokoj prohledali v noci smrtijedi. Jaká ironie osudu, že jsem v pokoji nebyla.
"Našli tvůj deník … a sebrali vše co jsi měla Teo … jsi bez věcí …"
V tu chvíli mě zamrazilo, deník? Tak tohle bude horší problém než z recese napsaný dopis. Matně jsem si vzpomněla na pár řádků v deníku.

*Viděla jsem toho idiota Averyho jak cosi dělá nad knihou a radí se s Dolohovovem …. No není k nakousnutí? Jo Dolha byl vždycky k nakousnutí …* Někdo semnou zatřepal. Tom ze mračil a zpytoval. "Jak se teď proboha můžeš usmívat a mít zasněný pohled Teo?! Musíš vypadnout a najít si jinou práci …."
V tu chvíli jsem věděla dobře co provedu a práce to nebude. Moje anarchistické já se ozvalo. Trochu jim zvednu hladinu varu.


VI. Setkání s odporem v Čechách

6. srpna 2012 v 13:32 | Hakky Life |  Příběhy
Setkání s odporem v Čechách

Poprvé jsem viděla tolik lidí co odporovali mocným mužům jako byl Voldemort. Kdysi by nikoho nenapadlo, že Voldemort bude mít moc ničit životy kouzelníků a mudlů. Teď měl víc stoupenců než odboj. Většina lidí se k němu přidala jen protože měla strach a nebo jim vyhrožoval. Odboj bylo jediný fungující spiknutí proti němu. V Londýně byl bohužel rozprášen na prach a hned na to rozdrtili i odpor v Miami, Los Angeles a jiných městech.

Česká republika byla jiná. Chránila ji bariéra a odboj převzal iniciativu. Na ministerstvu v Brně byl starostolec složen jen z mudlovských šmejdů. V Praze zase ministr kouzel neměl čistou krev. Vládl tu klid a hlavně se tulidi za krev neodsuzovali. Mudlové žili svůj život a kouzelnické komunitě neměli ani tucha.
Asi nikdo z vás netuší, že jsme měli jedny z největších kouzelníků. Třeba Faust byl jedním z nich. Bohužel po neshodě s jiným kouzelníkem si spakoval věci a odletěl pryč. Díky koštěti je ve střeše díra a smrdí to tam sírou, jen protože použil výbušné kouzlo.
Wulf mě vzal na pobočku ministerstva v Brně. Zde jsem se seznámila s Alanem Bruxem. Byl to podsaditý, plešatý pán, ale byl velice milý a příjemný.
"Jmenuji se Alan Brux jsem tu přes imigraci kouzelníků … musím uznat, že se ještě nepovedlo nikomu utéci Voldemortovy z oprátky." poznamenal a otevřel si sešitek. "Mohu poprosit celé jméno?"
"Postačí jen Anna …" řekla jsem tiše a temně. "Nechci říkat svoje příjmení … není to správné …" koukla jsem se na Wulfa, který studoval kašnu uprostřed ministerstva.

Dva ptáčci pili vodu z kašny a uprostřed stál kouzelník se zdviženou hůlkou, ze které se chrlila voda. Ona osoba měla na sobě plášť, ale pod ním měla džíny a volné triko.
"Pěkná recese …" poznamenala jsem. "Ale teď si chci promluvit s člověkem, který to tu vede … potřebuji vědět, zda hodlají bojovat a jak …" otočila jsem se na Alana. Jeho jméno sem nepatřilo také utekl před Voldemortem a jeho pochopi. Neřekl ani slovo jen mu naznačil rukou směr a já se vydala vstříc kanceláři.

Na dveřích bylo Adam Novák. Když jsem zaklepala chvíli nikdo neotevíral, ale pak došel mladý muž. Byl vysoký a měl blonďaté vlasy. Hubený jak lunt s kruhy pod očima. Začal lámanou angličtinou, protože nejspíš dostal zprávu kdo jsem. "Dobrý den … jmenuji se Adam Novák vy asi budete Anna …" gramatické chyby jsem nepočítala, ne každý mluví plynule naší řečí.
"Ano jsem Anna … mohla bych s vámi mluvit?" mluvila jsem opravdu lehkou angličtinou. "Co hodláte dělat aby jste zastavil Voldemorta?"
Adam polknul. Neměl rád asi to jméno. "Já už neudělám nic … jestli chce vyhrát, vyhraje …"

Ten den se mi zhroutil svět. Adam nechtěl bojovat i nadále, ale Wulf mě uklidnil. Prohrajeme pokud prolomí bariéru a ta zatím drží jak má. Zítra bude lepší den rozhodnu se co udělám dál a pokusím se přemluvit Adama aby to nevzdával a projdu si záznamy bitev z Voldemortem pokud se něco nestane.

Škorpion se vrací

6. srpna 2012 v 11:36 | Hakky Life
Život ja jako zlý sen. Lidí ho žijou s tím, že se jednou vzbudí. O prázdninách jsem pořád venku a na chatě. Proto zde nepíšu. Nové zážitky tady nenajdete jsem moc vyčerpaná abych to napsala, ale nebojte se. Doporučuji knihu: Škorpion se vrací. Toho na obálce bych snědla.

Anotace

Škorpion pronásleduje Alexe Ridera velkou část jeho života. Zabil mu rodiče, snažil se z Alexe udělat zrádce a pokaždé se vrací o něco silnější než předtím. Tentokrát si tato mocná zločinecká organizace hraje s ohněm v nejvýbušnější oblasti světa: na Středním východě. Nikdo nezná Škorpiona tak dobře jako Alex. A nikdo neví, jak se Alexovi dostat na kobylku, lépe než Škorpion. Až doteď. Honičky nebyly ještě nikdy tak zběsilé, souboje tak záludné a nebezpečí pro lidstvo tak velké. Přežije Alex i tentokrát?

Konec knihy vás naštve.

Vtipy o SGC

6. srpna 2012 v 11:34 | Hakky Life
Ahojky. Mám taky jeden vtip.
Baal: Jaffo, sklenici vody.
jaffa: ano můj pane
Baal: Jaffo, sklenici vody.
Jaffa Ano můj pane.
Baal: Jaffo, sklenici vody.
Jaffa: Pane, to máte takovou žízen???
Baal: Ne, ale hoří mi sarkofág!!!!!!!