6.kapitola - SG-16 -Výměna těl

21. června 2012 v 19:09 | Hakky Life |  Příběhy
Táhlo se to jako smrad. Dean byl za 14 dní zase na nohách a v dobré kondici. Museli jsme zase na misi, protože se objevila zpráva o Anubisovi. Já, Lenny, Sarah a Dean jsme se vydali na planetu kde se objevila zpráva.
Sam s námi nešel , protože měl dovolenou. Přála jsem mu to. Sam říkal, že žena se s ním chce rozvést. Není dost s dětmi a zanedbává je. Tak mu to žena řekla a tak mi to ten chudák přeložil. Proto požádal o 14 dní dovolené. A my zase se vydali vstříc velkému dobrodružství. Nebo úplně velké masové sebevraždě.
Prošli jsme bránou na planetu kde byl samí písek. "Písek! To nemůžeme jít jinam?!" stěžoval si Dean. Koukla jsem po něm stylem. 'Chceš něco lepšího?' Potom jsme se vydali k vesnici. Nebyla daleko. Jen 1 kilometr od brány.
Šli jsme chvíli a konečně se dostali k vesnici. Byla středověkého rázu. Uprostřed byl hrad a okolo domečky se slaměnými střechami. "Hezké …" podotkla jsem. "Připomíná mi to hodiny dějepisu …" Dean i Sarah se zasmáli. "Jo nějak tak …" měli jsme se sejít v hospodě s informátorem. Lenny šla v zadu se Sarah a já s Deanem ve předu. "Támdle jsou!" vykřikl kdosi. Otočila jsem se po hlase a vytáhla P-90. Než jsme se nadáli leželi jsme na zemi a já se držela za hlavu. Nad námi se skláněla Sarah a Lenny. "Jste v pohodě?" "Snad?" sedla jsem si a koukla na Deana. Jen jsem viděla svoje tělo jak si sedá. "DEANE!" vykřikla jsem svým holčičím hlasem. "Ano Zoro?" koukl se na mě velice unaveně. "I hned mi vrať moje tělo!" vyštěkla jsem. Leny vypadala zmateně, ale Sarah to pochopila. "Vy jste se vyměnili?"
Seděla jsem na lůžku a Frejzrová mi kontrolovala oči. "Jak se cítíš Dea … tedy Zoro …?" koukla jsem se na ni s ledovím klidem. "Jako žena v mužském těle?" zasyčela jsem. Dean vypadal zmateněji. "Já mám prsa!" seskočil z lůžka. "A docela j mi nepříjemná ta podprsenka!" Koukla jsem se na něho. "Tak to zapomeň … nesundáš ji ani za nic!" i já slezla. Nezvykla jsem si na plno věcí. Chtěla jsem zpátky do svého těla.
Pomalu jsem šla po chodbě. Nechtěla jsem se na svoje nové tělo koukat. Nechtěla jsem se vůbec koukat nikam. Hlavně jsem se nechtěla vyslékat. Dean měl podobný problém. Sešli jsme se v jídelně. "Deane musím tě na něco připravit … víš každý měsíc má žena ty svoje dny …" řekla jsem a nevinně se usmála. "A mě začínají tento týden …" zarazil se a koukl na mě. "To jako, že …" zbledl. "To … budu mít?" Přikývla jsem. "Ale naučím tě s …" koukla jsem do zdi. "S tamponem …" řekla jsem tiše. Tohle byl šok pro oba dva. Jediné dobré bylo, že jsme se sblížili. SG-7 byla vyslaná najít ty co nám toto provedli a šla s nimi i Sarah a Lenny aby je identifikovali. Bohužel zatím se nic nového neobjevilo a tak jsem se vrhla pomoct Deanovi. Už jsme byli týden spolu a vyměnění. Začali jsme si docela rozumět.
Konečně se objevil voják. "Máte jít k bráně. Našli ty dva co to provedli a po chvilce vyhrožování vás hodí zase zpátky …" usmála se a zasalutoval. Ihned jsme se vydali k bráně. Naházeli jsme na sebe výzbroj a prošli bránou. Tam na nás čekala SG-7 a ti dva výtečníci. Vypadali, že jsou oba dva vyděšení. "My … my to napravíme jen nás tam neposílejte …!" koukla jsem na Lenny a Sarah. Obe se potutelně usmívali.
Kluci splnili co měli. Přehodili nás, ale oba dva nás všechno bolelo. Mě hlava a Deana děsně celé tělo. "Ještě jednou … tohle budu muset prožít a pošlu je rovnou k wraithům …" SG-7 nám musela pomoct projít bránou. Sarah a Lenny sebraly hochům ten přístroj.
Seděla jsem na posteli a sledovala Deana. "Tak co moje tělo?" ušklíbla jsem se. Dean se po mě koukl a usmál se. "Bylo to zajímavé …" odpověděl mi tiše. "Za tento týden jsem se o tobě hodně dozvěděl a docela mi to pomohlo …" seskočil z postele a potom si sedl vedle mě. "Už jsem se rozhodl co udělám …" zašeptal tiše. "Nechám se převelet" koukla se na mě.
"Ale proč?" vyděsila jsem se. "Abych mohl udělat věc, kterou chci udělat už pár týdnů …" objal mě. "Hemmond to už ví …" řekl. "Zoro jsem převelen do SG-23 … abych s tebou nebyl v týmu … a jinak chci tě požádat" slezl z postele a klekl si na zem. "Chci tě požádat o ruku …" zašeptal. Koukla jsem se na něho. "Ty ses nechal převelet kvůli tomuto?!" pořád jsem to nemohla pochopit. "Mě o ruku?" zrudla jsem a koukla jsem se na Freizrovou, která se zahyhňala a rychle utíkala pryč. "Ano … přijímám vaši nabídku k sňatku, majore …" řekla jsem nejistě. "Jestli vám tedy nevadí, že jsem chudá holčina …"
Vstal a usmál se. "Ne majorko … to mi tedy nevadí" usmál se. Políbili jsme se.
V tu chvíli co jsme se líbali tam vtrhl O'neill. "Ou … nebudu rušit …" oba jsme se po něm koukli."Nerušíš …" mrkla jsem na něho. "Bude svatba" usmála jsem se na strýce.
 


Komentáře

1 Any :) Any :) | Web | 21. června 2012 v 19:12 | Reagovat

hezky píšeš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama