3. Kapitola - SG-16 -První mise? První úspěch?

21. června 2012 v 19:02 | Hakky Life |  Příběhy
"To ne … první mise na mé rande!" rozčilovala jsem se. O'neill se zasmál. "Jo tato práce vyžaduje oběti …" koukla jsem se na něho a povzdychla si. "Je mi skoro 29 a nikoho nemám to je normální?" povytáhla jsem obočí.
Zavrtěl hlavou. "Ne není bohužel …" pokrčil rameny. "Ale zvykej si …Zoro …" odešel i s pivem. Já nesedla do auta. "Promiň Sethe … nemohu dorazit rychlé odvolání do práce … spadl nám obrovský dalekohled a malinko to poničilo přístroje moc se omlouvám zavolám ti až budu doma no?"
Lenny se usmála. "Vyrušená z rande?" vzažebně jsem se na ni koukla a všimla si že na sobě má šaty na družičku. "Vyrušená ze svatby?" šťouchla jsem si i já. "Bratr se mi žení …" oblékli jsme se do vojenského oděvu. "Je alespoň hezká?" usmála jsem se na ni a pozapínala výstroj. "Jo je to hezká holka vybral si dobře …" vydali jsme se k bráně.
"Toto je průzkum planety PX-35543" ukázali nám záběry. "Jako vždy … pokecat s lidmi a pak zkusit vyměnit technologie …" Hammond se otočil. "Hodně štěstí týme SG-16 při první misi …" zasalutovali jsme. "A ještě něco … berete sebou nováčka … mladou Sarah Black" koukl se k bráně. "Od příštího týdne má nastoupit v SG-6 na místo Marka …" otočil se k odchodu. "Zabili ho goau'ldi …"
Polkla jsem. Marek Dee si za to může sám. Nechal se přeložit. "Tak SG-16 a náš nováčku na praxi …" podala jsem ji placku. "Můžeme vyrazit?" Všichni vykřikli. "HAHU!" Kývla jsem na ševrmena. "Zadejte symboly … brzy jsme zpátky …" No to jsem nevěděla co nás čeká za hrůzy. PX-35543 neboli totálně loajální planeta, která opravdu, ale opravdu není nebezpečná. Sarah šla v zadu a bavila se s Lenny o tom, že je vegetariánka. Já šla vepředu když se ozvala střelba. Otočila jsem se. "K ZEMI!" kousek od nás po nás stříleli Jaffové. Koukla jsem se na tým. "Zpátky k bráně!" zakřičela jsem. Nestačili jsme to. Já a Sarah jsme zůstali jako poslední spolu a stříleli než nás také trefili.
"Vítejte v goau'ldském vězení" podotkla jsem když jsem se probrala. "Madam …" podotkl Dean. "Jak odsud!?" koukl se na mě. "Proberte Sarah …a já se tady kouknu jak ven … je to na klíč jsme na planetě … to bude nějaký chudáček …"Sarah si sedla a koukla se na mě. "Je to Anubis …" podotkla a ukázala nade mně. "A sakra …" našla jsem na zemi úlomek kosti. "Honem …" zpanikařil Sam.
"Tiše!" Uslyšela jsem kroky a dala kost Sarah. "Deane máš to na starosti … jestli to nepůjde jinak nechte mě tu!" "Kdo z vás velí tomuto týmu?" objevil se za mřížemi. "Jo to budu já …" ušklíbla jsem se. "Pán chce s tebou mluvit …" koukla jsem se na tým a naznačila a´t si pak pohnou. Pomalu jsem šla za jaffy. Videla jsem jen jak si Dean bere kost od Sarah.
"Slyšel jsem zvěsti o novém týmu kterému velí žena" zasyčel Anubis. "Jak se jmenuješ?" zeptal se mě. "Major Zora O'neill" odsekla jsem. "Příbuzná Jacka O'neilla?" mlčela jsem a sledovala venkovní oblohu. "To znamená že jsi jeho dcera?" koukla jsem se na Anubise. "Zapomeň šašku" zasyčela jsem tiše. "Neteř …"
Můj tým mezi tím otevřel dveře a postupoval opatrně do nitra lodi. Dean vedl své lidi velice obezřetně. "Musíme najít kde je Zora …!" koukl se na ně. "Ano pane …" přikývla Satan a Lenny pokračovala v chyty.
"Neteř … pak mi tedy můžeš pomoct …" řekl tiše. "Potřebuji něco vyzkoušet a tvůj mozek je na to ideální!" couvla jsem. "Zapomeň ty obludo …" jen se zasmál. "Jako O'neill …" pevně mě chytl. "Nebolí to … nic ti to neudělá …" Táhl mě kamsi ke kruhům. "Bude to jen chvíle …"
Chvíle. Byl to cvok co mě chtěl pitvat. Viděla jsem svůj tým jak jde rychle ke mně, ale my zmizeli pryč.
Anubis mě táhl kamsi k jeskyni. "Tak se nebraň …" zasyčel. "Na goau'ldy to nepůsobí …" dotáhl mě k antickému archívu. "NE!" přimáčkl mě ke stěně. Netrvalo to dlouho. Chvíli jsem se dívala a pak zavřela oči. Myslím si že toho bylo opravdu moc. Uslyšela jsem střelbu a křik. Kdosi mě chytl kolem ramen. "Majore! Jdeme!"
Nechápu jak jsem se dostala na SGC. Ležela jsem na posteli. "Má v sobě archív …"ozval se známí hlas Jenet Frejzrové. "Ech …. Jen kousek …" usmála jsem se. "Zavřela jsem oči …" usmála jsem se. Bolela mě hlava, ale Frejzrová mě uklidnila, že to přestane. O měsíc později jsme už zase byli na nohou Sarah u nás zůstala. Byli jsme výborný tým a hlavně rychlí a tichý. Já v hlavě měla ke všemu polovinu toho archívu. Až moc zajímavý tým.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama