Do Čech ...

5. března 2012 v 13:21 | Hakky Life |  Příběhy
Do Čech …

Plán byl prostý dostat se do České republiky, ale jak se s nimi domluvit to už byl jiný oříšek. Protože nikdo nevěřil nikomu a když už někdo někomu věřil bál se aby ho nesebrali smrtijedi. Bylo to stresující pro obě strany. Já se zase bála, aby mě nechytl někdo z jejich strany. Bůh ví koho tam mají může tam být spící agent a já byla výborná oběť jelikož jsem nevědomky naštvala pomalu polovinu smrtijedů u pána zla.

Ovšem dostat se do ČR bylo trošku těžší než jsem předpokládala. Znáte to ne? Přemístíte se rychle do České republiky a náhle se rozmáznete o jakousi pomyslnou hranici, která je obepíná celou republiku. Tohle by mě opravdu nenapadlo ovšem když jsem ležela na zemi se zlomeným nosem a bolestí zad pochopila jsem, že tudy cesta nevede.
Každá tato bariéra má svoje slabá místa. Vydala jsem se tedy tiše kolem oné věci, která modře světélkovala. Tohle neudělali smrtijedi to by mne už dávno zabilo. Pomalinku jsem se procházela okolo modré příjemně vrnící bariéry.

V tom vedle mne něco ruplo. Z lesa vyšel obrovský vlk s jedním uraženým tesákem a jizvou přes oko. Jeho modré oči svítily ve tmě. Měla jsem pocit, že je to odraz od silového pole. Vytáhla jsem za zády hůlku a pomalu na něho namířila.
"Jdi pryč … nechci ti ublížit, ale pokud jsi jeden z nich budu muset … říkám ti to po dobrém … odejdi!"
Vlk se ani nehnul vypadal, že o něčem přemítá a hleděl na kůlku jako by ji znal. V tu chvíli se proměnil v čaroděje s rozcuchanou hlavou a úsměvem na tváři. Měl krásné hnědé vlasy a v nich modré pruhy. Vypadalo to šíleně.
"To bych mohl říci taky!" koukl se na mě a zamračil se. Jeho oči byly teď zelené. Prohlížel si mě a pak nakonec trochu povolil hůlku. Já ne.
"Jak tobě mám věřit, že jsi proti těm sviním?" koukl se na les za sebou. Snad to bylo jen z legrace nebo ne ovšem oba dva jsme ve stejnou dobu použili nitrozpyt.

*Stojím na ulici a kolem mne proletěla první kletba utíkám, ale trefuje mne do zad ……… Bežím tichou ulicí a volám babičku nikdo se ovšem neozývá. ……… Ležím v cele držím v ruce vodu kývu se ze strany na stranu a pláču ve chvíli dojde smrtijed vykopává mi vodu z ruky a střepy se mi zařezávají do rukou*

On taky nevypadal, že by si tohle užíval.

*Ležel na zemi a snažil se dosáhnout na dívku, která byla chladná a ledová. "Ne Emie …!!!" ……… Sklání se nad svojí dcerkou, která je vedle jeho ženy bohužel také mrtvá. Její blonďaté vlásky jsou rozházeny v trávě a její oči se usmívají přitom už nikdy nebude slyšen její smích ani pláč. ……… Stojí nad smrtijedem a míří na něho. "Nemohu tebe zabít ty svině i kdybych chtěl!" řval na něho.*

Obraz se rozplynul a já narazila do stromu. Musela jsem toho mnoho vstřebat. Ten chlap měl sakra blbý život. Já na rozdíl od něho aspoň trpěla sama on ztratil celou rodinu. Koukla sem se mu do očí i on vypadal zmoženě. Zavrtěl hlavou.
"Jsem Wulf …" natáhl ke mně ruku. Stiskla jsem mu ji. "Anna …" A tak jsem se setkala s prvním z odboje.
 


Anketa

Mají Annu chytit?

Ano.
Ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama