Čertovo sedlo

25. ledna 2012 v 12:32 | Hakky Life |  Buchlovské pověsti
Čertovo sedlo

Ve třetí čtvrtině XV. století měl hrad Buchlov v zástavě udatný válečník Jan Boček Kuna z Kunštátu, příbuzný tehdejšího českého krále Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad. Na Buchlov se často sjížděli četní sousedé a přátelé majitele pana Bočka, kteří nezřidka zneužívali dobroty a štědrosti svého hostitele. Na hradě bývalo hlučno a veselo. Právě při jednom takovém hodovní s přáteli ohlásil věžník příchod nového hosta na hrad. Byl to černý rytíř na černém koni. Místního hosta nikdo neznal, přesto jej Jan Boček pozval ke stolu. U hodobního stolu vyprávěl, jak přišel během válečného tažení v cizích zemích o svůj domovský majetek. Po návratu našel otcovský hrad pobořený a svou rodinu povražděnou. Nyní putoval a hledal malý pozemek k vystavení nového domova. Buchlovský pán tedy prodal, rytíři část vrchu Modla, směřující k hradu Buchlovu. Tato strmá, skalnatá a jen z jedné strany - z nynějšího prostranství před Barborkou - přástupná část Modly byla jako stvořená pro zbudování rytířského hradu. "Od té doby stále směleji a směleji se tyčilo zdivo nového hradu v v bezprostřední blízkosti hradu Buchlova. Vzezření však bylo jakési podivné, nezvyklé, odpuzující. A tak v brzké době zíral ve vráskovitou tvář Buchlova jeho nový soused přes hlubokéúdolí jakési chmurně, ponuře, vždy zachmuřeně.
Černý rytíř vedl na svém hradě tajemný život. Bylo jej vídat jen zřídka a vždy samotného, bez zbrojnošů. Nikdy k sobě na hrad nikoho nezval a sám odmítal pozvíní sousedů. "Zamyšlený samotář opouštěl své mrtvé skalní hnízdo nanejvíše jen tehdy, když si chtěl uloviti nějákou lesní zveř. Tu se řítil jako šálený na svém vraníku stmělým tichem hlubokých buchlovských lesů, a uslyšel-li zpívat nejakého osamělého uklíře při práci nábožnou píseň, ihned skočil s pekelným chechotem v zamklí svůj hrad, až se země pod ním chvěla."
A tak není divu, že širým krajem začaly kolovat o černém rytíři vzrušující pověsti. Vykládalo se, že je mocným čarodějem, nebo samým ďáblem ,zvláště, když bylo lze pozorovat, jak vždy v době nového měsíce o půl noci jezdívá do jeho hradu po srázné neschůdné cestě velký krytý vůz s neuvěřitelnou lehkostí. Ustálil se tehdyx o záhadném samotáři názor, že je čarodějem a že jeho ponurný hrad děkuje za své bytí jen umění pekla - proto jej nazývali "Čertův hrádek," "Čertovo sídlo," a nejvíce pak "Čertovo sedlo." Podle podoby hradu.
Od té doby, co "čertovo sedlo" trůnilo z příkreho výbežku Modly celému kraji, stala se v širém okolí nevysvětlitelná změna. Nejkrásnější mladé dívky, jež jinak byly zbožné a mravné, oddaly se vesměs vystřednímu, pohoršlivému životu a konečně úplně zmizely, dopustivše se předtím tím vraždy nebo jiného zločinu. V poslední době na sebe upoutala zraky všech velice zbožná dívka Bohumila. I s ní se udál neočekávaný obrat. Místo motliteb a rozjímaní začala navštěvovat zábavy a její "kdysi stydlivý zrak vpíjel se nyní s hříšnou vašnivostí a nestoudností v tváře mladých mužů a ledé ji často zastali ve společnosti muže, kterého nikdo neznal a jehož divoký vzhled naplňoval každého tajemnopu hrůzou."
Jednou se vydala s ostatními na pouť do kosela Matky Boží ve Vranově, ale když se přiblížila k bráně nového kostela, tu měla pocit, jako by ji nějaká neviditelná moc strkala zpět a zabraňovala, jí přístup před milostný oltář. Pomohl jí poutník, který ji vzal za ruku a vtáhl do kostěla. Padla na kolena a začala se modlit. Zlé kouzlo bylo zlomeno a ona povstala "znovu oživena ze smrti vášní a hříchu". Vypověděla vše buchlovskému pánovi, který se rozhodl nepohodlného a podivného souseda zbavit. V předvečer před zamýšleným útokemna pohnutou tvrz černého rytíře však hrádeksám propadl zkáze. Hrad tajemného rytíře "stál celý v divoce šlehajících plamenech, z jejich ohnivém obětí se čas od času rozlehl krajemdunivý hukot říticích se kvádrových hradních zdí." Černý rytíř ujížděje z hradu, chtěl unést i Bohumilu, ta si však vyprosila boží milost u kříže před Barborkou. V tu chvíli za strašivého lomozu a hukotu zmizel nejen černý rytíř, ale i jeho hrad. Celý výběžek Modly, kde stávalo "čertovo sedlo" sjel i s troskymi hrádku níže na úpatí Modly. Každého roku ve výroční noc zázračného zničení "čertova sedla" se část zrícenin propadá do země a nyní tvoří již jen skupinku obrovckých zcernalých balvanů malo romantického vzezření.
Hradní pán poslal čeleď prohledat trosky. V nich bylo nalezeno množství koster i ještě dosti zachovalých, zohavených mrtvol dívek, "jež svedeny byvše k nemravnému životu náhle z kraje zmyzely."
Ještě dnes "jest prý však nebezpoečno vstupovati v tato tajemná místa v čase nového měsíce, zvlaště pro mladé dívky. V těch chvílích, kdy noci byly nejčernějšími, vozíval kdysi černý rytíř své nešťastné oběti v krytém voze v svůj ponurý hrad. Doposud prý v takových chvílích čekává uprostřed zarstajících trosek svého hradu …"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama