V německém zajetí: Flusanec v polévce

23. května 2011 v 1:49 | Hakky Life |  Příběhy

1. října 1940 15:54

"Ty vole on mi flusl do polévky ..." mumlal chlap nalevo ode mne.
"Neříkej to ... dělá se mi zle ...!" zasyčela jsem rozčíleně a pitvala se v polévce. Pak jsem se koukla nad sebe a viděla zase Hanse. Sedl si naproti mně.
"Pořád mě budeš odmítat kočko?" usmál se na mě a koukl se na polévku. "Nejíš jak to?"
"Protože to jíst nebudu …" odsekla jsem. "Nevím zda jste mi do toho žrádla nenaflusali …!" odsunula jsem to od sebe co nejdál a podívala se na něho.
"Zlato tobě by si nikdo nedovolil do jídla plivnout …" koukl se za mě a já se otočila ve stejné chvíli mě kdosi chytil a držel. "Dám to nevybranou … otevřeš pusu nebo ne?" ušklíbla se.
"A … jdi do prdele Hansi … nebudu jíst!" zasyčela jsem naštvaně, ale on byl nesmlouvaví. Chytl mi bradu a otevřel násilím pusu pak nabral lžíci a musela jsem jíst jako nějaké děcko. Vztekala jsem se u toho.
"A za Hanse … a za tady Gericha …" ušklíbl se a další lžíčka co jsem mu ji prskla do xichtu.
"To jsi neměla Daniele …" zasyčel a pustil mi bradu pak mě vrazil facku a kývl na toho za mnou. "Jsi jen Ruská coura co se s tebou snažím … jdeme …!" vytáhl mě a přehodil přes rameno.
"Zkusíš to!" ječela jsem rozzlobeně. "Pusť mě ty opice!"


1. Října 1940 16:10

Mohlo mě napadnout co to hovadí chce hned po tom co mě postavil na zem a usmál se. Hans mě chytil a připoutal k trubce co byla na stropě.
Ponorka AK-O4 byla vybavená vším a naše loď havarovala kde neměla. Přežila jsem jediná žena a pochod mezi tolika muži mě vyděsil.
"Dotkneš se mě a zabiji tebe!" zaječela jsem.
Hans mi přejel po obličeji rukou a políbil mě. Jeho jazyk se snažil dostat do mé pusy, ale hryzla jsem ho do rtu. Zaklel něco Německy a vrazil mi facku. Koukla jsem se na něho a ušklíbla se.
"Děvko malá …" zasyčel a znovu mě políbil a tentokrát jsem měla strach ho kousnout. Bojovala jsem s jeho výpady, ale ne dlouho. Po chvíli mi zajel rukou pod sukni a usmál se.
"Dlouho jsem neměl ženu …" syčel tiše.
Kopla jsem ho mezi nohy kolenem. "A nebudeš mít …!" zasyčela jsem rozzuřeně a rychle se snažila protáhnout ruce. Chytl mě pěvně za bradu. "Nebudeš bojovat Daniele …" ušklíbl se a praštil mě do zátylku. Pak byla už n´jenom tma …
 


Komentáře

1 Amia Amia | Web | 23. května 2011 v 13:23 | Reagovat

Auvej. Bude to mít pokračování? V poslední době mě podobné příběhy nějak začaly bavit  ;D

Ps: Nepodařilo se mi správně opravit ten článek, tak jsem se na to nakonec vyto a prostě ho dala znova. To jen, aby sis nemyslela že jsem vymazal tvoje komentáře  :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama