SGC: Rok 1999

16. května 2011 v 10:55 | Hakky Life |  Příběhy
Rok 1999
Dívka utíkala. Měla zrychlený pulz a cítila, jak ji auto dohání. Vyděšeně se otočila. I když běžela po chodníku tak jim to bylo jedno. Auto muselo uhnout kvůli sloupu. Dívka utíkala velice rychle, ale už jí docházeli sily.

Proč ji honili? Tahle ta dívka před pár dny kdesi mluvila o StarGate. To nemohlo SGC dovolit. Bohužel to nějak zjistila a utekla dřív, než ji mohli v tichosti chytit.
O'neill seděl u stolu. Nedostal už přes hodinu zprávu. Poklepával tužkou do stolu. Samantha Carterová ho pozorovala. "Ale no tak Jacku…" koukla se na něho. "Jo jsem klidný … je to jenom děcko!"
Tohle to děcko, ale bylo jiné. Bylo něčím zvláštní. Otočila se na muže. Ušklíbla se. Stáli na silnici, která měla na boku sráz. "Zůstaň stát!" mířil na ni zbraní. Zasmála se a skočila.
Tělo dívky se nikdy nenašlo. Případ uzavřeli jako sebevraždu.
Rok 2005
Tenkrát jsem se chytla spadlého svodidla, co bylo na boku. Je to 6 let starý případ, ale já vůbec nezestárla. Proč, ptáte se. Já vám to řeknu asi takhle. Byla jsem 12let pokusným králíkem bohyně Nyrti. Při převozu na její planetu jsem zabila stráže a přistála zde. Od roku 1960 žiju normální život. Teda až na to, že pořád vypadám jako šestnáctiletá holka.
Právě v tuto dobu se rozhodla Nyrti, že mě dostane zpátky. Řekla Tau'riům, že jestli mě nepřivedou, zaútočí na planetu zemi. Zuřila, když ji řekli, že jsem zemřela. Dokážu víc věcí. Byla jsem její první pokus, co zůstal žít.

Stála jsem v hospodě a pila sodovku. Byla jsem pod horou, kde byla StarGate cítila jsem ji. Volala mne. Pár vojáků vešlo dovnitř. Smáli se a já jednoho poznala. "Zůstaň stát!" vybavila se mi vzpomínka. Naval vzteku. Cítila jsem, jak moje ruka rozdrtila lahev. Koukla jsem na ni. Střepy mi trčeli z ruky, ale já to necítila. Teď jsem měla vztek na svět.
Mohla jsem konečně žít! Mohla jsem si užívat života. A oni…oni mi ho zničili! Náhle jako z čistého nebe mě vztek opustil. Začala jsem si vytahovat střepy z ruky. Muž se otočil, střetli jsme se pohledy. Zalapal po dechu. Věděla jsem, co se chystá udělat. Chytla jsem nuž, ale muž byl rychlejší. "Tentokrát zůstaň stát"ohledla jsem se k východu. Střelil mi pod nohu. Nadskočila jsem. "Zůstaň na místě!" Řval.
Těžce jsem dopadla na podlahu a vytáhla si uspávací šipku z ramene. "Ech…" zatemnilo se mi před očima. "Už neuteče!" Jsou si až moc jistí!
Komplex SGC
Konečně jsem se probrala. Doktorka kohosi peskovala, že mi dal koňskou dávku. Kdybych chtěla, dokázala bych je zabít pouhou myšlenkou, ale to neudělám.
"To je divné…" doktorka se na něho koukla, pak stočila pohled na mě. "Podle záznamů by už měla byt starší!" ušklíbla jsem se. "Ale není"ozval se odněkud hlas. Nyrti z ní vypiplala něco mezi člověkem a mutantem!" uraženě jsem se koukla za hlasem. 'Šolva…!' proběhlo mi hlavou, ale vytřásla jsem to. "Ale co sní?" zeptal se voják. "No co…" otočili se na mě, ale já tam už dávno nebyla.
Šla jsem chodbou. Dokázala jsem odradit lidi, aby šli stejně jako já. Došla jsem k bráně. Rozhodně jsem se nechtěla už nechat chytit! Nikdy raději zemřu než byt znovu na pokusech. "Stůj nenuť mě střílet!" řval muž. Zasmála jsem se. "Střílej…dělej!" zařvala jsem na něho a rozběhla jsem se proti němu. Muž neměl na vybranou. Vystřelil. Byla jsem spokojená. Chvíli jsem pozorovala krev, která mi tekla po rukách, pak jsem pohledla na muže. "Děkuji…" zachrchlala jsem a svalila se na zem. Měla jsem dobrý pocit. Cítila jsem teplo a bezpečí. Potom jsem zavřela oči.
'Proč to všechno? Proč lidé na sebe musí být hnusní?' poslední myšlenka byla. 'Nechci se vrátit k Nyrti!'
Dodatek:Zajímalo by vás, co se s mladou dívkou stalo? Nechtěli ji vrátit Nyrti ta si myslela, že je mrtvá. Dívka to, ale nevěděla. Co se dá dělat. Jak říkám někdy je smrt vysvobození., hlavní je že nespáchala sebevraždu!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama