SGA: Carson Beckett - jeho smrt aneb jak to bylo doopravdy?

16. května 2011 v 11:16 | Hakky Life
Zůstala jsem stát na místě. Před pár lety mě tady napadli wraithové, ale to bylo kdysi dávno dneska to bylo 10 let a tak jsem se vrátila, ale to mi změnilo život. Šla jsem po cestě, když se přede mnou strhla honička. 6 mužů honilo 1 muže, s krátkými vlasy, byl roztomilí, povytáhla jsem obočí. Byli to Wraithové, ale vypadali jinak, jako lidé. Zamračila jsem se.
"Co to děláte?" otočili se. Nenáviděla jsem Wraithy. Uměla jsem výborně bojovat. Otočili se na mě a vytáhli zbraně.
"Ach…tak" zasyčela jsem. Trefili mě a hned po mně, myslím, že i toho muže.

"Hej…děvče…"koukla jsem se vedle sebe.
"Zdar…"usmála jsem se. Muž vedle mě byl také připoutaný.
"Já jsem doktor Beckett" zazubil se na mě.
"Marra el Orenn"usmála jsem se.
"Máš nějaký nápad?"
Zavrtěla jsem hlavou.
"Naštěstí jsem poslal SOS" usmál se na mě.

John Sheppard seděl v Daidalosovi .
"Už tam budeme?" zeptal se Rodneye.
"Jo už tam budeme…" houkl Rodney a koukal do notebooku. Sheppard vstal.
"Ronone, Teylo jdeme"řekl docela naštvaně a šel k Jumperu.

"Proč vás sakra honili?" zeptala jsem se dr. Becketta. "Myslím, že nás chcou na pokusy!" Přikývla jsem, protože jsem to tušila. "Super" řekla jsem tiše a začala motat rukama. Bekett mě sledoval pak, ale vešel nějaký wraith.
"Vítejte mé pokusné krysy na naší planetě" povytáhla jsem obočí.
"Nebojte se, dlouho nezůstaneme." Temně se zasmál.

John Sheppard a jeho tým se dostal na planetu teleportem. "Ok Daidalosi, až budeme potřebovat vyzvednout, dám vědět" ukázal dopředu. "Jdeme…"

Seskočila jsem z postele. Beckett vyvalil oči. "Kde jste se toto naučila?" zeptal se mě, když jsem se odpoutala.
"Jinde vám to vysvětlím…vypadneme, pane doktore" usmála jsem se. Rychle jsme se rozhlédli venku a šli k lesu, to už jsme utíkali. "Víte, jsem z planety jménem Alion 23" řekla jsem, ale nezpomalila. "Bývala jsem špion." Beckett zamrkal. "Vy jste byli tak vyspělí?" přikývla jsem. "Měli jsme i týmy které procházeli bránou a zabíjeli Wraithy." Zastavila jsem. "Kdo to je?"zeptal se Bekett. "Lidé." Ozvalo se nabití zbraně.
"To jsou vaši, už budete v pořádku…Beckette."
"Copak vy jste tu dívku neviděli?" ptal se Beckett už po několikáté.
"Bohužel ne Beckette…" řekl Ronon. Beckett se zmateně rozhlédl po všech přítomných. "Ona mi pomohla…!" stála jsem za Rononem.
"Ach Marro řekni jim, že existuješ!" naléhal na mě.
"Carsone já jsem antik, oni mě asi neuvidí" namítla jsem.
"Carsone jsi v pořádku?" ujišťovala se Teyla.
"Asi ne…"John seděl vedle Carsona ten zase vedle mě. "Takže ty vidíš antika." Zeptal se ho John.
"Ano vidím antika no a co!" odsekl. Chytla jsem ho za ruku.
"S tou planetou jsem měla, pravdu dám ti adresu a třeba se potkáme…Carsone…" políbila jsem ho. John Carsonovi věřil, protože se mu někdy stávalo to samé. Stál u brány, která se točila. Za pár minut měli jít na totálně zničenou plantu po poslední sklizni, protože jim Beckett dal jakousi adresu. Otočil se na Weirovou.
"Tak my jdeme…"Planeta vypadala opuštěně. Moderní stavby jako ze Země se tyčili nad zemí. Ronon se rozhlédl. Hezky to tady zdevastovali.
Carson se vydal do centra.
"Beckette, stůj!" volal za ním John. Teyla,Ronon,Rodney i John museli utíkat za ním. "Vím, že tady je!"
Moje vzpomínky na dobu co jsem umřela se nezměnili, ale když jsem otevřela oči a zjistila, kde jsem tak jsem se zarazila. Doma jsem našla nějaký oblečení. Je to tak dávno? Ale co se semnou stalo za ten čas? Jak to, že jsou stavby tak zrezivělé? Tohle neudělali Wraithové tohle udělal zub času.
"Marro!!!" moje jméno. Zamrkala jsem a otočila se. Znala jsem toho muže, ale odkud?
"To jsem já … Carson…" zamračila jsem se.
"Kdo?" John se nám vložil do řeči.
"Jestli byla antik a pomoha ti… a vyhostili ji tak si nic nepamatuje…" řekl John.
Ronon se rozhlížel. "Tohle je Alion 23!" nikdo kromě Teyli nechápal.
"Ta byla ale zničena před 300 lety!" řekla tiše. "Bylo to jedno z mála měst na úrovni antiků." Přimhouřila jsem oči. "300 let?" John sebou trhl. "Omlouvám se, zapomněl jsem, že jste tady…"Dostali mě na Atlantidu. Carson Beckett konstatoval, že jsem zcela zdravá.
"Mohla bych vám pomoct" řekla jsem Beckettovi. "Vím, že před mou…smrtí jsme dělali na nějakém retrovirusu…" usmál se. "To mi děláme taky" řekl a vytáhl složky. "Tady hele…" koukala jsem se na jakési divné písmo. "Já toto neumím číst…" zašeptala jsem. "Ty umíš ty klikyháky?" zeptal se mě John, který se objevil ve dveřích.
"Ano…pro mě zcela srozumitelné písmo" řekla jsem trochu pobaveně.
"Ach…chce s vámi mluvit doktorka Weirová." Řekl John.
Carson vstal. "Já ji tam vezmu…"
"Já věděla, že jsi mi nějak povědomí… my už jsme se setkali!" přikývl.
"Zachránila si mi život … říkej mi prosím tě Carsone" usmála jsem se. "Jak chceš Carsone…" došli jsme k pracovně. "Potom přijď za mnou" rychle šel pryč.
Zaklepala jsem. "Dále!"ozvala se Elizebeth Weirová a zaklapla knihu. "Dobrý den" vešla jsem do její pracovny. "Ach Marro…sedni si … potřebuji s tebou, mluvit víš…" usmála se na mě.
"Výš kam půjdeš teď?" zamrkala jsem.
"Myslela jsem, že tu zůstanu." Řekla jsem tiše.
"To asi nepůjde…"řekla Weirová.
"Ale můžeme ti někde najít nějaké místo…" udělalo se mi těžko.
"Ne děkuji něco si najdu…" vstala jsem a usmála se. "Vypadnu ještě dneska"
Weirová zmateně zamrkala. "Tak jsem to, ale nemyslela…" řekla a dodala. "Můžete tady zůstat asi 3 dny, nemusíte jít hned" byla jsem u dveří.
"Poznám, kde nejsem vítaná."
Carsona jsem potkala u něho. "Tak co?"
Objala jsem ho. "Odcházím … musím …" koukla jsem se mu do očí. "Neboj se, ale" nadechla jsem se. "Znovu se potkáme, to vím" mrkla jsem na něho.
"Ne já tě nepustím…"pevně mě držel za ruku.
"Musíš…" zašeptala jsem a on mě pustil. "Prosím nechoď!" šeptal potichu. "Neopouštěj mě."

O 3 týdny později.

Carson byl celou dobu jiný, tichý a uzavřený. Zrovna ošetřoval zraněného Zelenku, který utržil naštěstí jenom nějakou menší ránu elektrickým proudem.
"Zdravotním do prostoru brány, hned!" ozval se hlas dr. Weirové. "Máme tady těžce raněného…" Carson se jenom omluvně usmál na Radka a chytl věci.
"Slyšeli jste, vezměte nosítka a padáme!" křičel na své lidi.Utíkal k bráně.
"Kde je zraněný?" celí Sheppardův tým byl v pořádku.
"Tady…" Rodney se skláněl nad někým a držel mu ruku na stehení tepně, z které stříkala krev. "Ok…" šel k osobě, pak se zastavil. Poznal Marru.
"Marro!" ihned vytáhl vybavení.
"Ztratila moc krve!"řekl Rodney. "Než jsme se dostali k bráně nejméně litr…" houkl John. Carson se otočil na své lidi. "Infuzi! Hned!" zařval. "Jak se to sakra stalo?" koukl se na Johna, který byl celý od její krve.
"No byla normální mise a pak nás napadli Wraithové začali jsme po nich střílet a oni nás obklíčili a pak se objevila ona…nevím, co se stalo, ale ihned se zaměřili na ni…"řekl Sheppard. "Ona pak … začala se rvát a dopadlo to takhle…"ukázal na moji nohu.
"Ok…musíme ji dostat na ošetřovnu…" byla jsem ošklivě zpocená a házela jsem sebou.
"Myslíte, že jí něco mohli dat?" ptal se Beckett, ostatní nevěděli.

Po asi cca 5 hodinách.

Beckett vyšel z ošetřovny. "Nepodařilo se mi to…" řekl tiše. "Ztratila mnoho krve, a když už se zdálo, že to dokáže, zemřela!" John ho něžně objal. "Pšt…" utěšoval přítele. "Však ona má už klid…"šeptal. "Ona … moje malá Marra…" vzlykal.
"Všichni jsme z toho zdrcený Carsone, ale vy to dokážete překonat." Carson zamrkal a přikývl. "Jo dokážu…udělám něco proti Wraithům!" chytl nejbližší věc a hodil ji do zdi.
"Pane…její tělo zmizelo!" Carson se rozbrečel.
John, Teyla, Ronon, Zelenka, Rodney a Weirová svého přítele chápali.

O 1 měsíc později.

John sledoval rakev dr. Becketta. Nezbilo z něho nic než prach. Teyla mu položila ruku na rameno.
"Tak půjdete?" přikývl.
6 lidí vzalo rakev a prošli bránou. Hrála smuteční hudba.
"Sbohem Carsone Beckette…"

Seděla jsem v kavárně a čekala, až přijde. "Marro!" vykřikl a vrhl se ke mně. "Našel jsem tě…" šeptal mi do ucha. "Já vím, oba dva jsme se povznesli…" něžně jsem mu přejela po tváři.
"Miluji tě Carsone…" usmál se.
"I já tebe lásko…"
Takže to nakonec vyšlo i po velkých ztrátách se ti dva spolu sešli. Spolu navěky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama