Postav se mu prosím!

16. května 2011 v 23:17 | Hakky Life |  Příběhy

Temná místnost. Ve středu místnosti klečel muž. "Ach Teylore …jak si mohl zradit svoji rodinu, nás smrtijedy?" zeptal se nízkým hlasem muž, který měl hadí oči. "Říkal sis o to … teď ještě najdeme tvoji rodinu a zabijeme ji … budeš se na to dívat Jimme!" zasyčel mu muž do obličeje. Jimmy se jen ušklíbl. "Víš Voldemorte … moje rodina je již pryč …" odplivl si. "To se uvidí!" řekl Voldemort a obešel svůj stůl. "Už jsem poslal svoje nejlepší lidi" Jimmy zbledl.

Matka mě poslala k babičce. Byl pozdní večer a já stála u vrby mlátičky kterou měla moje bábi na zahradě. "Keilo?" babička se objevila ve dveřích. "Ano babi?" otočila jsem se na stařenku, která měla hůlčičku. "Pojď domů" přikývla jsem. "Babi?" "Ano zlatíčko?" otočila se na mě. "Proč mě sem matka poslala?" zakabonila a chvíli mlčela. "On se vrátil … tvůj otec se mu postavil." trhla jsem sebou. "Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit?" vykulila jsem oči. Přikývla. "Tvá matka mu šla na pomoc … ale myslím si že jsou oba mrtví … a teď jsi na řadě ty …" zaraženě jsem stála a poslouchala ji. "Proto musíš utéct!" řekla a vrazila mi do ruky batoh. "Vyraz ihned cítím, že se tady něco semele!"
Ušla jsem asi 3 kilometry, když se ne nebi objevil znak zla. Zaťala jsem ruce v pěst. Ty šmejdi mi zabili babičku, matku a otce a já je za toto zabiji také! Rozběhla jsem se k silnici kde jsem si stopla mudlu. Však já se vrátím!
Svět trpěl. Lord Voldemort se vrátil a Harry Potter zemřel. Pak vydal Voldemort plno zákonů, ale to nevěděl, že se mu někdo postaví na odpor. Byla to mladá dívka, která si říkala Fenixačka(podle Fenixova řádu.) Podle smrtijedů to byla pěkně prohnaná mrcha. Věděla kde se co stane a kdy. Voldemort z toho šílel. Byl mnohem krutější než kdykoliv.
Mezi tím se v hospodě U děravého kotle objevila dívčina. Sedla si k baru a objednala si pivo. Pak do baru vešli smrtijedi. "Ahoj Tome!" zavřískala Bellatrix. Hostinský zaklel.
Nedivila jsem se mu, že byl tak sprostý. Podal mi pivo a šel je obsloužit. Pod hábitem jsem tiskla hůlku. "Hej Tome od kdy tady nalíváš mudlovské pití?" zeptal se hrubý hlas. Poznala jsem Dolohova. "Já? To bych si nedovolil!" Bellatrix se zasmála. "Tak proč má pivo?!" ušklíbla jsem se. "Donesla jsem si ho z ledničky … jsem totiž, alergická na máslový ležák" na smrtijedy jsem byla zvyklá, vždy se objevili v tu nejhorší chvíli. "Ty si ale věříš!" ozval se najednou Avery. "Je nás 5 a ty jsi 1 holka!" Bellatrix se zasmála. "Jo … ale vy jste pili ten máslový ležák …" ukázala jsem jim v ruce lahvičku od uspávacího lektvaru. Všichni se na sebe koukli a omdleli. "Díky Tome … za pomoc!" prošacovala jsem jim kapsy. "Nic nemáte co? Voldemort vám už nevěří, že?!" usmála jsem se. Byl příjemný pocit vědět, že Voldemort je v pasti.

Strašně zuřil. Měl vztek na všechny smrijedy. Byli neschopní. Nedokázali najít ani tu dívku, která mu tak otravovala život jako Potter. On si ji najde sám!
Voldemort šel po ulici. Lidé se mu klidili z cesty až na jednoho. Na mě. Hrála jsem si z hůlkou a opírala se o auto. "Ach pán mistr … se šel projít?" zeptala jsem se posměšně. Otočil se a namířil na mě hůlkou to jsem ji držela i já. "Teď tě zabiji ty malá mudlovská šmejdko!" chladně jsem se zasmála. "Jsem z čistokrevné rodiny ty tupče!" zavrčela jsem a poslala na něho kouzlo odražil ho ladným ohybem ruky. "Ach ták … ty jsi Teylorová …" pousmála jsem se a odrazila jeho kletbu. "Ano správně!" jen se ušklíbl a jeho oči se vzteky zúžily. "Teď se setkáš se svými rodiči ty šmejdko!"
Kletba Avada Kedavra. Na tu jsem čekala hodně dlouho, ale dnes jsem neměla zemřít já, ale Voldemort. Kletba letěla vzduchem. Rozhodla jsem se. "Avada Kedavra!" zaječela jsem. Co se stalo potom to nikdy nikdo neuvěří. Kletba se srazila s tou voldemortovou a obrátila se. Než stačil zareagovat vrazila do něho. Pak mě cosi odhodilo do zadu. Vrazila jsem do popelnice a přistála vedle otevřeného kanálu. 'Štěstí, že jsem tam nespadla!'
Konečně se lidé mohli postavit smrtijedům, ale komu věřit? Na ulici se strhla bitka. Vstala jsem a hledala kdo mě odhodil. Bellatrix si to ke mně vykračovala v očích měla slzy a řvala na mě že jsem totální kráva, že jsem zabila jejího pána. Usmála jsem se. "Zamilovaná Bella?" řekla jsem posměšně. "Já myslela, že máš jen Rudíka?!"cosi zašveholila. "Ach vy jste byli trojce?" zaječela a rozběhla se proti mně ani nepoužila hůlku. Já uskočila stranou a Bella zahučela do kanálu. "A máš to" zavrčela jsem a čekala kdo zaútočí teď, ale k mému překvapení kouzelníci dobra všechny pochytali. "Fenixačko …" otočil se Fred který se dlouho schovával ve vesnici která byla kousek odcut. "Děkujeme ti."
Co se semnou stalo dál? Ale to snad víte ne? Že ne?! No tož utekla jsem s Fredem pryč kde jsme se vzali a měli děti. Od té doby jsme byli jen legenda.
 


Komentáře

1 Knedla Knedla | Web | 21. března 2012 v 16:31 | Reagovat

Stručně, jasně, přehledně (krčí rameny)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama