2. kapitola: Jen tak bokem ....

16. května 2011 v 11:29 | Hakky Life |  Příběhy
Probudila jsem se, až když byla tma. Smrtijedi nikde nebyli, věděla jsem, že někdo určitě přijde. Své věžně nenechávali dlouho bez dozoru. S námahou jsem vstala a došla k oknu. Sem tak jsem se opřela o zeď. Koukla jsem se ven na hvězdy, které zářili na nebi a zaťala bolestí zuby. Sesunula jsem se po zdi na zem. "Au …" zasyčela jsem bolestí.
Ani ne chvíli na to vrazil dovnitř Dolohov. Koukla jsem se na něho a flusla na zem. "Co tu chceš, ty sketo!" zasyčela jsem, on se chladně se zasmál. "Jsem sketa? No nevím ty mudlovská šmejdko kdo tady je sketa … připravena na mučení!?" byla to řečnická otázka. Namířil na mě hůlkou a chvíli přemýšlel. "Copak nemůžeš si vzpomenout … troubo?!" jen se zasmál. 'Jak dlouho dokážu vzdorovat?!' kouknu se do zdi za něho.
Ta holka až moc vzdorovala. Dolohov to věděl, ale snažil se to z ní vymlátit i nadále. Ne on nemlátil, on mučil. Křičela, ale neprosila, aby toho nechal. To by ona nikdy neudělala. "Ehm … Antoníne?" ozval se známí hlas. Koukl ke dveřím, stál u nich Avery. "Máš ji dovést k pánovi…" hodil po mě zhnusený pohled. Jen jsem se usmála … Dolohov mě pevně chytl a přehodil přes rameno.
Pán Zla … em … bla bla bla … neposlouchala jsem, co mlel, bylo mi to jedno, já jim tu věštbu nevydám! "Tak co?" zeptal se mě naposledy Voldemort zasmála jsem se a koukla se na něho. "Omlouvám se, ale neposlouchala jsem …" to už zuřila i Bella. Odlepila se od zdi a šla ke mně. Toho jsem, ale zákeřně využila, když na mě mířila hůlkou, vytrhla jsem jí ji. Pak stačila chvilka a přemístila jsem se pryč.
Tvrdě jsem dopadla v Prasinkách na cestu. 'Je ještě jedna věštba Voldy, ale tu ty nikdy nedostaneš …' vstala jsem a belhala se pryč. Voldemort vyhrává ve světě je zmatek a já jen tak bokem z celého kouzelnického světa udělám paseku. Utíkala jsem rychle pryč.V Prasinkách bylo nebezpečno. Yaxley sledoval s Dolohovem kam Daniela běží. "Pán zla říkal … že nás tam zavede po dobrém" podotknul Yaxley a koukl se na Dolohova. "Opatrně na ni … je moje je ti to jasný?!" Dolohov se zašklebil a vydal se pomalu za dívkou s Yaxleyem v patách.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama